Kapitola třetí - Modrá je dobrá

20. dubna 2010 v 15:29 | džejkej |  Džejkejův průvodce po galaxii
Kdo by ho neznal. Ten profláklý song od flegmouše v havajské košili a slamákem na hlavě - Ondry Hejmy. Zpíval v něm, že modrá je voda, naše planeta, nebo dokonce i kráva Milka. Co ovšem nezmínil jsou vodoměry. A proč mě zrovna napadají ony? No proto, že jsem se dnes staral o to, aby modré opravdu zůstaly.

Ano, je to tak. Věčný flákač a postelový povaleč (jen proto, že nemám v pokoji gauč) džejkej dostal nabídku jisté... brigády. Dnes po škole (ne, nemějte mi za zlé, že jsem skončil před 11tou - já za to nemůžu :-D ) jsem se vydal na malý výlet. Včera jsem si zeservisoval své kolo, takže jsem jej mohl použít jakožto dopravní prostředek a vydat se na své nové dočasné pracoviště sídlící kdesi za 'Sadrakem' ( je mi jasné, že většina čtenářů neví kde je Sadrak, či jak daleko to mám od svého trvalého bydliště, to však pro náš příběh není až tak podstatné :-) ).

Jakmile jsem přijel a zazvonil u brány, ta se otevřela, zamkl jsem si kolo a už mě vítal můj drahý otec (jo... zapoměl jsem zmínit, že ta nabídka šla od něj.. no jo - protekce :-D ). Jen co zalil květiny v truhlících, odvedl mě dozadu a řekl mi co a jak. Má práce spočívala v natírání zašlých vodoměrů novou barvou. Celkem pakárna ale kupodivu to uběhlo rychle. Taky jsem tam byl jen něco přes 2 hodiny. Společnost mi dělalo rádio Čas, ke kterému nemám dvakrát pozitivní vztah. Jooo, kdyby pustili Hey!, to by byla jiná!

V místnosti se mnou pracoval strašně zvláštní člověk. Tedy svým vzhledem. Měl knír, který snad jakoby plynule navazoval na jeho licousy. Bylo to docela stylové :-) Nikdo mi do práce nekecal, což mám moc rád. Na druhou stranu teď nevím, jestli jsem to udělal dobře. Doufejme, že jo, páč zítra tam jedu znova :-P Na šest hodin... uaaaaa... představa, že normálně bych se vyspal, páč mi škola začíná až o půl jedenácté (ale fakt mi to nemějte za zlé, že jeden den v 11 končím a druhý hned začínám :-D ). Práce je to mírně monotónní, avšak jak říkám, ty 2 ho´dky uběhly jak voda (tady by mohl být fajný vtípek stylu "..jejíž objem činil 6 kubíků, jak jsem si na jednom z vodoměrů mohl změřit.." ale nemám moc náladu to zpracovat k dokonalosti :-D.

Za zmíňku stojí i to, že jsem šel ve škole na kafe (já vím - hřešil jsem) a přišel ke mě jeden z proslulých učitelů (proslulých svou.. eeeh... zvláštností) a začal si se mnou cca 15 minut povídat... no zvláštní rozhovor (monolog) to byl :-D. O tom učiteli se určitě ještě někdy zmíním. :-) Pak ještě jak jsem šel do šaten mě jeden student nižšího ročníku (rádoby mega cool hoper jou jou jou) sdělil, že vypadám, jak kdybych ujížděl na lajnách, nebo něco v tom smyslu. Nebudu vyjadřovat svůj odpor k drogám (snad s vyjímkou kafe, které konzumuju a cigaret <ať už obsahují cokoliv), které toleruju), řeknu jen, že mě to zaskočilo a než jsem se stihl zeptat, z čeho tak usuzuje, byl pryč. No snad ho někdy potkám a vzpomenu si :-P

Dalšími zážitky vás nebudu zatěžovat a tak vám jen popřeju pěkný den/noc/whatever,
Váš Džejkej
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lenka Krušinová Lenka Krušinová | Web | 5. května 2010 v 19:30 | Reagovat

Zatěžovat? Pche... :-D

2 J. K. Herman J. K. Herman | E-mail | Web | 6. května 2010 v 13:45 | Reagovat

Ha...  vítej jakožto první komentující návštěvnice tohoto mírně bezfantazijního blogu. A ano - zatěžovat. Všechny ty více či méně důležité orgány a ... a...  a vůbec. :-)

3 Lenka Krušinová Lenka Krušinová | Web | 6. května 2010 v 18:29 | Reagovat

Oh, jaká to čest pro mě a moji kláVesnici :-) Ještě pořád nemám dost, jdu si kát kondiční běh se slaLomem mezi dešťovými kapkami.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama