Žůžo dobrodrůžo!

18. září 2010 v 18:42 | tlapka |  potlapkanej svět
Aneb Třídní výlet do Prahy :)
VIVAT PRAGUE! ♥

Viděla jsem Lucii Bílou v muzikálu Carmen
Viděla jsem všecky možné památky :)
Viděla jsem surikaty, gorily, lvy a myšičkyyy v ZOO! ♥
(↓Kerčak↓)
Viděla jsem toho spousty.
Ale žádná z těch věcí se nevyrovná tomu pocitu, že jsem free.
Takovou svobodu jsem nezažila.. ani nepamatuju :D
Konečně pryč od všeho!
Neříkám, že mi vadí, že musím bydlet doma s našima, ale.. oni moooc dobře věděli, proč mě nepouštět na žádné takové delší výlety. Věděli, že když si okusím svobodu, nebudu chtít nic jiného!
Ach :D oni to věděli! Potvory jedny..
Mám svoje rodiče fakt ráda.. a vždycky jsem si říkala, že jsem vlastně ráda, že jsem doma.. ale to bylo jen tím, že jsem nevěděla, jaké to je, nebýt doma!
Říkejte si, co chcete, ale na svůj říjnový týdenní výlet do Londýna se fakt těším! ♥

Praha byla prostě luxusní. Skoro jsem zapomněla na své malicherné starosti a užívala si, co nejvíc to šlo. :)
Teda, trochu se to zlomilo první večer na muzikálu, kde jsem půlku probrečela, protože mi prostě přišlo, že ty písničky neskutečně sedí na moji situaci.
Když ale tak přemýšlím, opravdu mám malicherné starosti. A jsem ráda, že je mám, bez nich by to nebylo ono.. i když mi teď každý tvrdí, že se míň směju. No co, je to tak, ale co byste chtěli od nešťastně zamilované husy? Víc jak maniodepresivní stavy očekávat nemůžete.. :P
A jsem tak lehce nachlazená.. musím to nějak vypotit, poněvadž mě to nebaví, být nemocná. :)
Tak piju Grannie's Finest, švestkovo-vanilkovo-skořicovo-pomerančový čaj ♥
Ňam ňam!
Znáte obchůdek Komodo? Já jeden našla v Praze.. a měli tam nejvíc moc výprodej.. na všecko jsem koukala s pusou dokořán, tak překrásné tam měli věcičky. Řekla jsem si, že až budeme mít zase volno, stavím se tam a všecko to vykoupím. Jenže :( ve volnu už jsem to nestihla, poněvadž holky chtěly jinam :( .. takže mi zbyly jen oči pro pláč, ale neplakala jsem.. vždyť to byla jen taková malinká hloupost. :)
Ale jak si to tak uvědomuju, plakat se přece musí! Nebo ne?
Jednak - vysušily by se oči :P
A taky - pomáhá to :)
Znám totiž taky pocit, kdy brečet nemůžu, jen to strašně jakoby svírá u srdíčka.
A to je mnohem horší!
Ach, díky bohu za ty slzy..
:)

Tak běž
Když chceš jít
Mě to nerozhází
Ty chtěl jsi žít
Život bez nesnází
Však jsi přeci chlap
Tak přestaň se bát
Ty se zas
Ke mně vrátíš
A rád

Proč zkoušíš mi lhát
Jako malej, jak žák
Svou svatozář
Klidně hoď
Na věšák
Já vím že strach máš
A že utíkáš
Před tou pravdou
Co já dávno znám
Že každý jsme sám

Až rytmus vášní
Tě zvábí
Tak nebraň se dál
Kdy s ženskou muž tančí
A citem k ní vzplál
Potom pozná
Jak chutná
Ta láska jak trám

Vášeň je cíl
Sni na pár chvil
Nebude soud

Však co když
Kdo ví lásku poznám i já
A s osudem
Začnu hrát mariáš
Já volná jak pták
Nestálá jak stín
V údolí divokých kopretin
Kde každý jsme sám
Kde každý jsme sám
Kde každý jsme sám
♥ !Carmen! ♥
(ano, opět mi přijde, že to na mě sedí, opět mám slzy na krajíčku..)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama